www.stredovek.com

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

7. března 2007 v 12:26 | morgoth |  Archeologie
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
Archeologické památky jsou konečným, jedinečným, neopakovatelným a nenahraditelným zdrojem poznání o kulturní minulosti území. Jejich největší hodnota je v autenticitě a šíři zakonzervovaných informaci a lze ji směle přirovnat k nejznámějším a nejnavštěvovanějším architektonickým dílům kraje. Řada pravěkých kultur - celoevropsky známých - nese pojmenování podle nalezišť na středočeském území nebo jsou zde evropsky známá naleziště řady dalších kultur z různých období pravěku a raného středověku. Archeologické kulturní bohatství a dědictví je nutné maximálně ochraňovat a moderní člověk by je měl porušovat jen v případě nezbytně nutném a na nezbytně nutné ploše. Mohlo by se stát, že jednou bude žít na území bez historické paměti.
§§§ Článek 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod stanoví, že vlastnictví zavazuje a že ho nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Obecným zájmem je nepochybně i ochrana kulturních památek.
Závazné právní prostředí je obsažené v dokumentu "Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy" - známém pod názvem Maltská konvence - k níž přistoupila také Česká republika (č. 99/2000 Sb.). Stále je platný zákon č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči, ve znění pozdějších změn obsažených v zákonech č. 242/1992 Sb., č. 361/1999 Sb. a č. 61/2001 Sb., č. 122/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 146/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 18/2004 Sb. č. 186/2004 Sb., č. 1/2005 a č. 3/2005 Sb. s účinností ke dni 6. ledna 2005.
Při provádění stavební a jiné činnosti mající za následek zásah pod povrch současného terénu je investor nebo jím pověřená právnická nebo fyzická osoba povinna jednat podle § 22, odstavec 2, zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění.
Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.
Kde je území s archeologickými nálezy?
Je to plocha uvnitř státních hranic České republiky. K tomuto území nepatří plochy již dříve povrchově vytěžené a plochy po těžbě rekultivované.
Co je doba přípravy stavby?
Čas začínající od okamžiku stavebního či jiného záměru majícího za následek zásah pod povrch současného terénu až po vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. V tuto dobu je rozumné vstoupit do jednání s oprávněnou archeologickou organizací na příslušném území okresu, kraje nebo státu, podle uděleného oprávnění k výzkumům, aby se tak předešlo případným komplikacím při vlastí realizaci stavby či jiných terénních činností. Na základě dohody pak proběhne záchranný výzkum.
Povinnost oznámení Archeologickému ústavu!
Jedná se o ustanovení, které zůstalo v zákonu z dob, kdy byl Archeologický ústav akademie věd Československé a později České republiky jedinou organizací oprávněnou k odbornému vyjádření k navrhované stavbě či jiné terénní aktivitě. Se vznikem České republiky a vznikem specializovaných archeologických organizací oddělených od původních Archeologických ústavů AV ČR byla na základě smluv a dohod s Akademií věd delegována část pravomocí také přímo územně odpovědným oprávněným organizacím. Toto opatření vzniklo jako reakce na mohutnou stavební činnost. Proto ve středních Čechách je možné podat informaci místně příslušné oprávněné organizaci, která provede potřebné administrativní a terénní úkony. Jejich územní příslušnost najdete podle správních obvodů a stavebních úřadů v závěru kapitoly.
Nesplněním ohlašovací povinnosti podle § 22, odstavec 2 právnické a fyzické osoby při výkonu svého podnikání riskují, že jejich počínání bude hodnoceno podle § 35, odstavec 2, písmeno f památkového zákona v platném znění, kdy krajský úřad může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Podle § 39, odstavec 2, písmeno g může být fyzická osoba za přestupek proti § 22, odstavec 2 a § 23, odstavec 2 pokutována krajským úřadem až do výše 50 000 Kč.
Co je záchranný archeologický výzkum a jak se provádí?
Je to archeologický výzkum vynucený okolnostmi vyvolanými na základě aktivit právnických či fyzických osob, kde si archeologové nemohou vybrat místo výzkumu a zpravidla ani čas jeho realizace. Vyplývá z nutnosti odborným způsobem zachytit a dokumentovat v nezbytně potřebné míře v původním prostředí dosud dochované nemovité archeologické situace a movité nálezy. Provádí se na uzemí zasaženém budoucí stavbou či jinou činností, která vede ke zničení dosud v zemi dochovaných terénů, situací a nálezů. Cílem záchranného výzkumu je získání maxima informací o zanikající ploše v relativně krátkém časovém úseku. Jeho součástí je vyzdvihnutí dochovaného movitého inventáře, provedení základního ošetření a vyhotovení jeho dokumentace. Výstupem je zpráva o průběhu a výsledcích akce vyvolané stavební či jinou činností vedoucí k zániku části nebo celého naleziště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lubomír Lubomír | E-mail | Web | 13. října 2011 v 6:55 | Reagovat

Díky za info, hledám informace, poněvadž co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama