www.stredovek.com

Fortifikační objekty na katastru obce Křečovice IX.

27. prosince 2006 v 15:26 | morgoth |  Archeologie

6.3 Situace na Borovině

V podrobných mapách a průvodcích o zdejším kraji je hradiště zakresleno právě v místech ostrožny Borovina. Přesto, že zde zatím nebyl proveden žádný výzkum, kromě zběžných průzkumů L. Jansové - Borkovské z let 1959 až 1962 (jejíž závěry se měnily) a již zmiňovaného průzkumu J. Bouzka a M. Buchvaldka z roku 1963. Ten se o Borovině zmiňuje jen jednou kratičkou větou: těsně při západním okraji obce dlouhý vysoký val, probíhající severojižním směrem /hradištní ?/.
Rudolf Turek si myslí, že se jedná o velký pozdněhalštatský komplex zahrnující i vrch Třebovník, vzdálený půl kilometru severně. J. Bouzek a M. Buchvaldek podotýkají, že způsob konstrukce hradby (připustí-li že teréní útvar nad Strážovicemi je hradištní val) musí být úplně jiná než na Svinném a Lhotském vrchu. Již J. Hartl vyslovil doměnku, že val je slovanského původu, se kterou se ztotožnil i M .Malý.
Slovanský původ se mi zdá celkem pravděpodobný. Slované často využívali starší opevnění. Je možné, že severní část valu na Lhotském vrchu směřovala a případně byla napojena na valovou soustavu na Borovině. Odpověd by přinesl alespoň základní zjišťovací průzkum, který by žádoucí minimálně na terase nad Strážovicemi a na valech příčných valech.
Nejvýraznější útvar na Borovině je dlouhá severo - jižní terasa přímo nad osadou Strážovice. Je místy až 3,5 m vysoká, ze strany od vnitřku hradiště je vysoká maximálně 1 m. Na sever postupně přechází do meze nad silnící směrem na Křečovice. Silnice zcela překonfigurovala terén. Dalším výrazným valem je příčný val, který má délku zhruha 30 m, výšku 1 m, šířku do 6 m a vede západo - východním směrem. Val na západní straně náhle končí na kraji lesní školky, která jeho pokračování setřela. Val pravděpodobně přepažoval celou ostrožnu. Zhruba 8 m za ním je další paralelně vedoucí val. Je o kousem kratší a vysoký jen do 0,8 m. Západním směrem končí stejně jako prvý val. Další výrazný val je východně od hájovny Lhotka. Je dlouhý asi 60 m. Vede směrem jihozápad - severovýchod, je vysoký až 1,5 m a široký až 6 m. Na západní straně končí v důsledku stavby asfaltové cesty. Kam vedl dál nejde zjistit, protože cesta a stavby hájovny výrazně překonfigurovali terén. Po 40 m severo - východním směrem je přerušen cestou a za ní pokračuje dál a končí u místa, kde předpokládám klešťovou bránu, protože valy jsou předsunuty a mezera je dnes 3 m široká. Dále se val stáčí k jihu a po 20 m zaniká. Paraelně s ním vede na jih stará cesta, ktará měla pravděpodobně na jeho zániku rozhodující vliv. Další výrazná terasa je pod touto cestou o 100 m jižněji. Je vysoká 2,5 m a vypadá spíše jako podpora cesty. Další z teras, které nepovažuji za součást opevnění je západně od hájovny Lhotka. Je vysoká 2,5m a poměrně dlouhá. Na východě končí až u stavení hájovny, na západě se postupně zmenšuje, až zaniká v hustém porostu. Východozápadní val severní strany Boroviny je v terénu povrchovým průzkumem skoro nezaznamenatelný. Jeho místo bylo poškozeno jednak výstavbou lesní školky a jednak výstavbou asfaltové cesty na západ od něj. V některých místech se dá pozorovat až do výšky 0,5 m, často ale mizí, celkově dosahuje délky přes 100 m. Je-li to ale součást opevnění nelze bez podpovrchového výzkumu určit. Středový val není ve skutečnosti valem, ale nápadným zlomem obkopujícím vrcholovou partii. Vytváří jakousi akropoli, jakési vrcholové plató v jehož ohraničení je téměř rovina. Poslední objevenou terasou je terasa, která může být pokračováním největší terasy nas Strážovicemi, ale spíše vypadá jako plužina. Vede po ní cesta a celá situace jižně od konce terasy Strážovické terasy je narušena zemědělskou činností. Kromě popsaných valů a teras je na lokalitě pozůstatek jakéhosi možná středověkého? objektu? v místě předpokládané akropole a na jihovýchod od ní. Dále se uprostřed bukového lesa severovýchodně od předpoládané akropole nachází pozůstatek těžby. Jde o 10 x 10 m velkou a ještě dnes 1,5 m hlubokou depresi. Zarývá se do svahu a je silně zanesena, takže bez podpovrchového průzkumu nelze více zjistit.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama