www.stredovek.com

Fortifikační systémy na katastru obce Křečovice VII.

8. listopadu 2006 v 22:26 | morgoth

(výrazně kráceno / bez identifikací jednotlivých valů a bastiónů / bez příloh)

6.2 Situace na Lhotském vrchu

Lhotský vrch je zatím jediné prozkoumané místo. Podle plánu výzkumných prací na rok 1965 průzkum provedlo archeolo­gické pracoviště Podblanického muzea. Čtrnáctidenní zjišťovací výzkum na lokalitě Lhotský vrch velice pomohl k poznání této lokality. Záměr byl konzultován s oddělením záchranných výzkumů Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Bezprostředním důvodem k zahájení výzkumných prací bylo odebírání kamene na správu lesní cesty, jež vede napříč hradištěm, z bastionů.
Vlastní prostor hradiště na Lhotském vrchu má tvar zhruba oválný, jeho kratší osa ( 154 m) směřuje z východu na západ a delší (340 m) ze severu na jih. Pro popis budu požívat značení valů a bastionů podle závěrů průzkumu M. Malého. Hradiště má nejméně tři hlavní valová pásma. Akropoli chrání na severní, západní a jižní straně prudký svah s převýšením od 30 do 40 m. Na severozápadním svahu je kamenné moře.
M. Malý pozoroval první valové pásmo jen na jižní straně, kde prochází v prostoru nad lesní cestou směrem východ - západ a byl přerušen dvěma ba­stiony. Dnes jsou bastiony vybrány až na nynější úroveň okolního terénu a val je poškozen stavbou cesty, která ho přetíná a částečně byl val použit pro její zpevnění. Výška valu nepřevyšuje 1,5 m. Šířka, valu se pohybuje od 0,5 do 2,5 m.
Druhé valové pásmo obklopuje prostor hradiště ze severu, západu a jihu. Východní strana je otevřená. Na severní straně sleduje val okraj srázu. Na západní straně opět lemuje sráz a na jižní straně přechází do boku kopce, kde byl přerušen dvěma bastiony. U tohoto končí a nemá zřetelného pokra­čování. Výška valu je od 0,5 do 1,6 m, šířka od 0,5 do 2,5 m. Tento val se od roku 1965 téměř nezměnil, kromě jižní části, přeťala lesní cesta vedoucí na vrchol.
Vnitřní val obklopující středové plato, byl přerušen bastiony osmz bastiony. Tvořil zhruba kruh o průměru 80 m. V severozápad­ním rohu je skálou a na ní stojícím bastionem spojen s druhým valovým pásmem. Na severní straně lemuje sráz. V nedávné době (po roce 2001) byl prostor vrcholového plató, což je zároveň téměř přesně akropole hradiště, vykácen a dochované relikty hradeb zplanýrovány. Do východního prostoru středového plató byla snosena velká část kamenů ze zbytků východní části vnějšího valového pásma, šesti bastionů a navršena znich vysoká hromada. Druhá menší hromada byla vytvořena 20m jižněji. Tam byly pravděpodobně soustředěny kameny ze severní části vnitřního valového pásma a jednoho bastionu.
Ve dvou třetinách od jižní strany vnitřního valu přetínal středovou osu jih - sever krátký val mezi dvěma bastiony. Oba přesahoval zhruba o 5 m. Neměl viditelné další pokračování. Dnes je rozebrán a navršen na prostor bastionu největší hromady kamenů. Pod kameny je údajně umístěna výšková kóta 496 m nad mořem, což dnes nelze ověřit.
Při měření vyšlo najevo, že dokonalá rovina na vrcholu je pouze 400m2 a v ostatním prostoru terén klesá a vytváří komolé, kuželovité temeno kopce. Nejvýchodněji vysunutý bastion neměl viditelné spojení se žádným z uvedených valových pásem, dnes již není k zaznamenání. Celá situace na ploše plochy východně a jihovýchodně od vrcholového plató byla zplanýrována výsadbou stromků. Lze však předpokladat, že val prostřední val měl na jižní straně pokračování, které bylo setřeno zřizováním lesní cesty a úpravou terénu pro výsadbu stromů již před výzkumem v roce 1965.
Na severním svahu kopce je v terénu patrný "schod", který byl považován za součást fortifikačního systému. Při výzkumu však M. Malý pomocí sondy ST-5 dokázal, že jde o novo­dobou úpravu terénu, podmíněnou výsadbou stromů v prudkém srázu (splach půdy). Dnes je na svahu severoseverovýchodním směrem od středového plató vysázen mladý porost. Naštěstí prostřední val probíhá převážně na hranici starého a nového lesa a nebyl poškozen.
Lesní porost pokrývající prostor Lhotského vrchu je převážně jehličnatý (smrk, zřídka modřín a borovice, na jižní a západní straně u paty kopce pak i dub a buk). Humusová vrstva se pohybuje od 5 do 30 cm.
Při výzkumu pod vedením M. Malého bylo celkem vykopáno 7 sond (ST-1 až ST-7). Při výběru míst pro sondy se řídili základním cílem výzkumu: zachytit vrstvy, které by byly schopny vydat dostatečný materiál. Proto byla záměrně vybrána místa, kde se mohly nejspíše vytvořit splachové vrstvy (u paty valů). Sondy svým rozptylem zabrali všechny druhy pozůstatků prakticky po celém prostoru hradiště kromě východní strany, kde možnost splachových vrstev byla minimální. Od řezu bastiony bylo upuštěno vzhledem k cíli tohoto výzkumu (práce by si vyžádala značný čas a doba trvání všech prací byla přesně ohraničena). Provedli proto pouze zakreslení půdorysu všech 15 zjištěných bastionů a změřili jejich výšku. Tvar mají vždy zhruba oválný, výška se pohybuje od 0,5 do 3 m (B14). Všechny kromě jednoho jsou napojeny na fortifikační systém. Převážná část je soustředěna kolem vrcholu kopce. Na žádném z nich nebyly zjištěny stopy po vyztužování dřevěnou či proutěnou konstrukcí. Jsou sestaveny z drob­ného kamene (průměr zhruba 10 cm); směrem k původnímu podloží se kámen zvětšuje až na balvany obdobné těm, z nichž jsou zbudovány valy. Kámen je na povrchu zvětralý a pokrytý vrstvou mechů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama